Nikdy neříkej nikdy I.
,,Čau! ´´ řeknu ve spěchu mamce,vemu tašku a pádím na bus aby mi neujel.
Na bus jen tak tak doběhnu,a už jedu na kámoščine narozky.Bože,řeknu si,další 20minutová cesta v buse,kde se nedá skoro dýchat a to jen proto,že bydlím někde na vesnici a moje kámošky ve městě.Konečně vystoupím a než se stihnu rozhlídnout,už na mě máva moje nejlepší kámoška Verča.Přijdu za ní a ptám se:,,Tak co jdem?´´ ,,No jasně.A v kolik pojedeš domů?´´ ptá se Verča.
,,Asi kolem sedmi nebo pak až v devět.´´ odpovídám. Chvíli je ticho když Verča promluví:,,Ty,Andrej...´´ Jej,říkám si v duchu,takhle mi říká jen když má nějakej praštěnej nápad.Ale odpovím.,,No?´´ ,,Dostala sem nápad!!Co kdybys dneska nejela domů,ale přespala u nás?Naši nejsou celou noc doma a víš že nejsem moc ráda sama doma.´´ říká.Její otázku zvažuju,a přece vytáhnu mobil a naťukám smsku mamce jestli můžu přespat u Verči.Podívám se na Verču a odpovím:,,Tak jo,stejně bych se doma nudila.´´ Usměje se na mě a celou cestu ke kámošce domů si povídáme co budeme večer dělat.Jakmile dojdem ke kámošce a chystáme se zazvonit už vyletí ze dveří a povídá:,,Tož baby,kde ste tak dlouho?´´ptá se nás.S Verčou si jen vyměníme uličnické pohledy a jdeme dál.V jejím pokoji už sou holky z naší třídy tak se pozdravíme,poblahopřejeme Katce a pak přijde její mamka s velým tácem na kterém je všecko možné.Všichni poděkujeme a probíráme školu,kluky a další hromadu věcí.
Jelikož ale chceme s Verčou být samy tak se v sedm hodin vymluvíme že mi jede autobus a Verča že musí domů.Rozloučíme se s holkama a už si to mířime k Verči domů.Už sme u Verči,ale mamka mi pořád neodepisuje,ale za 10 minut mi zapípá mobil.Super,řeknu si,smska od mamky.Otevřu smsku,kde je napsáno: Ano,muzes,ale nevyvadejte zadne blbosti.Pac a pusu mama.
S Verčou si teda vememe Coca-Colu a slané tyčinky a odebereme se do jejího pokoje kde si zapneme naše oblíbené rádio.Od sedmi večer tam lidi posílaji smsky at zahrajou tomu a tomu písničky tak to s Verčou posloucháme,když v tom se ozve hlas moderátora:,,Tak a tady nám posílá smsku jeden kluk který nenapsal jak se jmenuje ani odkud je a píše tam tohle: Zahrajte pro jednu krasnou holku Andreu pisnicku z filmu Titanic se vzkazem ze ji moc miluju.diky moc ahoj.´´ Začala hrát písnička,ale Verča se na mě podívala s otevřenou pusou a pochopím že její výraz ve tvaří znamená:Ty ho znáš?Kdo to je? Zakroutím hlavu,že ne.Pak celý večer nemluvíme o ničem jiném než kdo to může byt,odkud je,kolik mu je a další věci.U diskuze jak vypadá a jaké má oči mi zapípá mobil.Aha,říkám si,to bude asi mamka něco mi chtěla říct.Otevřu smsku ale v tom mě zamrazí.Ne to není mamka,ale..kdo k sakru?Píše mi cosi o tom jestli se mi líbíla písnička.Hned to ukážu Verči a odepisuju: No jo byla hezka,ale kdo si a odkud mas moje cislo jako?Dám odeslat a odešlu.,,K sakru kdo to může být?A odkud má tvoje číslo?´´ přemýšlí nahlas Verča.Ani ne do minuty mi zapípá mobil.Otevřu smsku kde je napsáno...